11.12.2010

Při návratu domů z radosti ze setkání se svými blízkými přestaváme počítat čas. Přesně takové pocity prožívám, když se vracím do Jeevodayi. Po kolikáté tomu tak je, už ani nevím. Každá návštěva je jedinečná, také volba doby mého pobytu zde má své opodstatnění. Tentokrát jedu do Indie sama a kromě plánu připojit se ke skupině zdravotnických dobrovolníků pomáhajících v Dharamsale není má návštěva ničím výjimečná.

Již první slova uvítání po příjezdu do Jeevodayi jsou zvlášťe dojemná. U mnohých totiž můj příjezd vyvolá vzpomínku na tragicky zesnulou Janinu – Nani.

Další dny trávím se svými nejbližšími přateli a prožívám s nimi jejich každodenní radosti a starosti.V posledních dnech jsou to obavy o sklizeň, neboť déšť, který v této části roku ještě není obvyklý, promáčel nesklizené stvoly rýžové slámy a některá pole s kukuřicí. Všichni doufáme, že slunce na sebe v příštích dnech nenechá dlouho čekat a pole vysuší.

Další významnou událostí v je společné setkání, na kterém se hodnotí rozvoj samostatnosti rodin zaměstnanců Centra. Některým rodinám se podařilo s naší pomocí postavit na vlastní nohy a vybudovat pro sebe své děti vlastní domy. Další dvě rodiny se již přestěhovaly do nových domů postavených v blízkosti Centra.Takto mohou snadno docházet do zaměstnání v Jeevodaye a zároveň žít po svém a nezávisle.

Další lidé, kterým byla na dluh poskytnuta zůrodněná půda v okolí Jeevodayi postupně tuto půjčku splácejí. Tato jejich zkušenost povzbuzuje i další místní obyvatele k tomu, aby vynaložili úsilí k poctivé práci, vydělali a našetřili si nějaké peníze.

Další obyvatelé Jeevodayi, kteří stale nemají vlastní bydlení, získali od nedávno od místních úřadů v Gataparu vlastnická práva na několik pozemků v těsné blízkosti Centra a začali zde stavět své vlastní domy. To je známkou dobré spolupráce a uznání naší osady místní obcí, která již léta těží z bezplatné zdravotní péče, kterou centrum poskytuje jejím obyvatelům. Stejně tak Jevodaya celoročně nebo sezonně zaměstnává obyvatele okolních vesnic a od nedávna také místní děti navštěvují naší střední školu. Tato iniciativa je dosti zavazující a proto v nejbližší době potřebujeme zvážit naše možnosti, aby zároveň nebylo zanedbáváno zřizování nové školy, jejíž stavba právě v Jeevodaye probíhá. Očekáváme i návštěvu zástupce polského  velvyslanectví, které se podílí na financování její stavby a vybavení. (AS)

3.12. 2010

Tento týden navštívili zástupci polského Misijního Sekretariátu Jeevodaya, Agáta a Adam, komplex umělecké školy ve Waršavě. Dostali prostor ve čtyřech hodinách výtvarné výchovy u žáků druhého stupně základních škol a ve dvou pro středoškoláky. Při této příležitosti představili studentům projekt pomoci v Jeevodaye, snažíc se zároveň přiblížit každodenní život v Indii.

Mládež byla velmi zaujata, někdy až překvapena rozdíly ve zvycích, životních podmínkách a náboženství. Při rozmluvě o osudu malomocných v této zemi a složité situaci ve školství, svorně ocenili pomoc, jež je poskytována Centrem pro rehabilitaci malomocných v Jeevodaye.

Na prezentaci fotografií a zprostředkované příběhy reagovali někteří velmi živě, jinní kladli až kousavé dotazy a několik studentů dokonce muselo při promítání snímků leprozních pacientů zavřít oči. Autentičnost prezentace byla podpořena indickým sarí a tibetským mnišským oblečkem, oboje dovezeno z přímo Indie.

Zaměstnanci Sekretariátu byli studenty i personálem školy velmi vřele přijati, dík patří zejména paní Magdaleně Haňské a paní Anně Nasiadek.

Přednášky proběhnuvší v těchto dvou dnech ukázaly, jak důležité je mladé generaci připomínat, že několik tisíc kilometrů daleko odsud je úplně jiný svět. Jiný neznamená lepší nebo horší, prostě jen jiný… (AK)

30.11.2010

Díky iniciativě organizované našimi italskými přáteli se nacházíme v Dharamsale. Toto indické město skýtá od roku 1959 útočiště mnoha tibetským uprchlíkům, včetně Dalajlamy XIV. a hlavních úřadů tibetské exilové vlády. V několika místních klášterech studují mniši a mnišky budhistickou filozofii a umění diskuze.Velkou radost máme z možnosti ubytování společně s dívkami a ženami mniškami z Indie, Nepálu, Tibetu, Bangladeše a Bhutánu a tak nahlédnout do jejich života.

Cílem této akce je poskytnout preventivní prohlídku vice než 150 z nich, jejich učitelům a obyvatelům okolních vesnic a zprostředkovat administraci základních léků darovaných italskými sponzory.

Tento počin je první pomoc svého druhu zorganizovaná v tomto klášteře a serie vyšetření provedená ve skromných celách přinesla mnoho užitku. I my, jako zdravotnický personál jsme za svoji namáhavou cestu (14 hodin v minibuse z Delhi, neboť letecká doprava kvůli počasí nefungovala) a práci byli štědře odměněni zážitky z výjimečné atmosféry tohoto místa – modlitby mnišek na každém kroku, vstřícnost místních a to vše pod ohromující siluetou Himaláje.
(HP a AS)

12.11.2010

Naši mladí spolupracovníci mi navrhli, abych umístil některé informace o centru Jeevodaya na Facebook.
Již několik týdnů si nás tedy můžete vyhledat, přidat do “oblíbených” a shlédnout fotky z Jeevodayi, jak z alba Sektretariátu, tak ty umístěné našimi dobrovolníky, kteří toto léto Jeevodayu navštívili v hojném počtu.

Tato moderní forma komunikace umožňuje snazší a rychlejší přístup k informacím, sdílení fotografií, filmů a odkazů na internetové stránky. Náš profil můžete vyhledat jako Sekretariat Misyjny Jeevodaya, přidat se do naší skupiny a snadno sledovat nejnovější příspěvky. Právě tak je samozřjemě stále možné si vyhledat oficiální webové stránky Jeevodayi a projektu Adopce Srdce.

Zveme tedy všechny naše pravidelné čtenáře, aby se připojili k této formě komunikace. Samozřejmě budou i nadále všechny novinky aktualizovány na http://www.jeevodaya.org/.

4.11.2010

“Křesťané i hinduisté vycházejí společně vstříc vzájemnému respektu, důvěře a spolupráci.”
Takto zní letošní oficiální titul článku Papežského koncilu určený vyznavačům hinduismu. Byl vydán ku příležitosti hinduistického svátku Diwali, letos stanoveného na 5. listopadu.

Předseda koncilu cardinal Jean – Luis Tauran a jeho sekretář , arcibiskup Pier Luigi Celata se v něm snaží najít cestu k posílení vzájemných vztahů a spolupráce mezi katolíky a hinduisty. Již oslovení “Drahým hinduistickým přátelům“ ukazuje touhu po větším vzájemném respektu a důvěře.

Vysvětlují, že každá lidská bytost má právo na důstojné zacházení a ochranu proti násilí. Jedině vzájemný respekt a sociální pokrok mohou umožnit mírumilovnou a harmonickou koexistenci. Autoři dokumentu v něm též uvádějí: “Důvěra je základem každého dobrého vztahu, jak na úrovni osobní tak společenské.

Závěrem dokumentu vyzývají ke vzájemnému respektu, důvěře a spolupráci a připojují pozdravy spojené se svátkem Diwali.

Diwali dle indické mytologie oslavuje vítězství dobra nad zlem, světla nad tmou, života nad smrtí, pravdy nad lží. Jeho třídenní oslavy jsou spojeny s příchodem nového roku. Pro hinduisty je příležitostí k usmíření v rodinách, zejména mezi sourozenci.(KAI)

1.11.2010

Dnes slaví katolická cirkem po celém světě Svátek všech svatých, patrona každého z nás, a následující den budeme společně vzpomínat na naše drahé zemřelé.

Tento rok povolal Pán setru Barbaru Birczynskou, spoluzakladatelku Jeevodayi, paní Janinu Michalskou, členku Misijního Sekretariátu , ale I malou Pushpu, žačku 1. třídy a Shymlala, vrátného v nemocnici, jehož úkolem bylo vyvolávat pacienty v čekárně k vyšetření.

Stejně tak povolal Pán v letošním roce některé z řad našich sponzorů, kterým, jak praví Písmo, jistě řekne: “Byl jsem, hladový a dali jste mi najíst, byl jsem nahý a oblékli jste mě.” V prosinci, jako každý rok, bude v Jeevodaye za tyto štědré dárce slavena Mše Svatá. (AS)

20.10.2010

Právě před chvílí se se mnou přišli rozloučit dva z našich vysokoškoláků odjíždějících domů na prázdniny. Ty sice ještě oficiálně nezačaly, ale dnes do školy dorazili jen tři studenti, ostatní zůstali doma. Přesně tohle je jeden z důvodů proč mi připadá indický způsob vzdělávání neefektivní. Pro mnohé svátky, prázdniny a mimoškolní aktivity na studium samotné mnoho času nezbývá.

Například minulý týden probíhaly soutěže ve sportu mezi místními školami. Ty mají naši žáci velmi v oblibě, neboť bývají velmi úspěšní. Například náš fotbalový tým je nejlepší v celém okrese. Ovšem s doháněním zameškaného učiva je to už horší…

V tomto období navíc následuje řada svátků, kdy děti jezdí domů. První z nich, svátek Durgy, obyčejně trvá osm dní, tuto neděli opět svátek - Dusserha, a za dva týdny začínají oslavy největšího hinduistického svátku, Diwali a tak naši studenti mají třítýdenní prázdniny.V centru zavládne ticho a klid a naši kněží, Otec Abraham a Otec Vijay využívají této příležitosti k vybrání svých ročních dovolených. I já si dovolím krátký odpočinek, neboť práce v nemocnici pokračuje celý měsíc v klidnějším tempu.