Historie

Rehabilitační centrum pro malomocné v Jeevodaye založil v roce 1969 polský palotýn, kněz a lékař Adam Wisniewski ve spolupráci se sestrou Barbarou Birczynskou. 

Zakoupili půdu poblíž města Gatapur v kraji, který se jim zdál malomocenstvím nejvíce zatížený. Práce a život v Jeevodaye započali postavením kostela a prvních budov, ve kterých byli ubytováni oni i příchozí. Postupně zde začal vznikat útulek pro malomocné, lidi všemi zavrhované a nechtěné. Nazvali ho “úsvit života” v sanskrtu Jeevodaya. 

Otec Adam se angažoval především v lékařské pomoci nemajetným pacientům z okolí, zatímco sestra Barbara pečovala o chod osady. V roce 1971 nechal nadřízený dieceze v Raipuru vysvětit kapli a další budovy tvořící toto Centrum. V roce 1989, dva roky po smrti Otce Adama přijela do Jeevodaye Helena Pyz – lékařka z Waršavy. Od roku 1997 je ředitelem osady Otec Abraham Thylammanal.